Skoro tradiční zájezd do Alp se letos vyvedl na výbornou, jen škoda, že to bylo jen na tři dny. Ale i tak jsem se vydováděl až až. S naraženým zadkem můžu jen vzpomínat a pochlubit se i vám tím azůůůůůůůrem. Pravda, silnice zavalená lavinou nám cestu tam i zpět prodloužila o pár (set) kilometrů, ale zase jsem si po vzoru Jamese nulanulasedmičky vyzkoušel zběsilou jízdu autem vlakem tunelem (Věrka to umí říct i rakousky, vyzkoušejte jí). A věřte mi, projel jsem celou soupravou na jedničku!
Pojezdy na prkně jsem si dával neskutečný a svoji techniku za ten víkend vypiloval o čemž by mohly moje hematomy na zadnici psát eseje. Frontside flip na hlavě zvládám bravurně a o již dříve zmiňovaných tricích nemluvě. V Matrei, kde jsme byli, maj takovej kůl vypracovanej systém, co vám nakonec vyplivne statistiky vaších jízd. Jen škoda, že to neboduje styl, to bych jim to asi strhnul.

check this shits, my board bros

Na mistrovství světa v Liberci hodně lidí nadávalo, ale mě se až tak moc nedotklo, tak si nemám na co stěžovat. Sněhu bylo hodně, že se musel odvážet, busy jezdily zadarmo a v nich vás rozveselovaly skupinky rozjuchaných Norů nevědící si rady s laciným chlastem. Věrka získala lístky na na běžky zadax, tak jsem aspoň toho Bauera viděl. Jen to borcům moc nejelo, ale komu by, když i Štěpán Škorpil tvrdil, že v takové bramboračce to prostě nejede. Sportu zdar a uvidíme se na olympiádě v Praze...

... jen taková jarní nálada mě přepadla v tý záplavě sněhu a mistrovským šílenství. Objevil jsem to v týhle zpěvačce. Teď si parádně užívám na 70´s :) Minnie Riperotn si dám asi na triko

Čestpěst bros! Zima v plným proudu a já teprve včera vyzkoušel svoji novou desku. Dal jsem si hodně coolovej pojezd v Rejdicích, který jsou uzpůsobený pro nightriding. Nemálo jsem si na fošně užil. Vrhnul jsem se do svahu a byl jsem zlej, až mi sjezdovka byla malá. Nejdřív jsem si lajznul solidní ass slide a pak brutální face jump a pak už to svištělo. Luxusní snowpark tam vyzkouším až příště. Sí Ja...

Trvalo to třicet let než jsem se rozhoupal, ale konečně jsem se stal hrdým majitelem snowboardu. Boty jsem na něj koupil záhy, už chybí jen vázání. Nebude to trvat dlouho a pokud sníh vydrží, začnu brázdit lokální sjezdovky a co nevidět i ty alpské. Sněhu je letos požehnaně a jizerská padesátka vyhnala obyčejné běžkaře z Jizerek, tak jsme díky tomu dnes s Věrkou objevili polské Jakuszyce s desítkami kilometrů širokých, skvěle upravených běžeckých tratí. Po cestě jsem se seznámil s docela pěknou třicítkou, tak jsme se v objetí nechali vyfotit...

Hlásí se dabljůééééénbísí a máme tu první doporučení na koncik, kterej si určitě nenechám ujít a je to ninjatunovský Mr. Scruff, jenž proběhne 21. 2. 09 v Roxy.

Jako každý rok se nám to zlomilo a tak tak jsme přežili vánoce a oslavy spojené s novým rokem, já dokonce oslavu třicetin. Asi nemá cenu bilancovat, co se stalo se stalo a koneckonců to bylo docela fajn. Letošek bude určitě podobnej a ten další rok taky. Přijdou nový cesty, nová kůltůra, nový výlety a zážitky, tak se těšte tak jako se těším já.
Vánoční nicnedělání jsem si krátil oprašováním fotek, tak aspon dlouho slibovaná galerie z výletu do rumunského pohoří Bucegi najdete zde...

Tak, jak jsem si vzlykal někdy v počátcích tohoto blogu, tak musím znovu. Tenkrát to byly díky stěhování se z kolejí a opouštění studentských let a teď se stěhuju z baráku na kterej jsem si sakra zvyknul. Stařičkej dům uprostřed Liberce má svoje kouzlo a odehrálo se tam určitě spousta zajímavých událostí. V poslední době jsem se dozvěděl, že v místnosti, kde jsem čtyři roky spal seděla kdysi 3 měsíce stará mrtvola šachisty. Tak pokud se tam chcete naposledy podívat, tak se na vás budeme těšit!