Vcera vecer jsme na vykachlickovanem pokoji bez oken chytli nejaky chmury a stesky po cechach a klidne i po ty kalamite v Liberci... [copak asi dela nase lednicka a mrazak, doufam, ze Lucka s Petrem brzy vyrazi na bezky a zachrani situaci :]] Centrum Phnompenhu nas uplne ubilo... Po ceste na lodi mame spaleny obliceje, malo jsme mazali :[. Mesto je navic fakt megarusny a uplne cloveka zavali. Dneska uz bylo vsechno prijemnejsi, i kdyz jak se to vezme. Vyrazili jsme po stopach rudych Khmeru - tahle sebranka v cele s Pol Potem chtela v sedmdesatych letech v Kambodzi nastolit "idealni komunismus". Spocivalo to v tom, ze obyvatelstvo z mest vyhostili do komun na venkov, vsechnu inteligence mucili a postupne vyvrazdili [inteligenci je mysleno i to, ze ma clovek bryle]. Pozice doktoru zastavali lidi, kteri prosli trimesicnim skolenim - skutecni doktori byli totiz moc inteligentni a pro novy rezim nebezpecni. Lekem pak byla treba voda smichana s jakymkoli lekem... Za tri roky se tak podarilo jen v tehle veznici vyvrazdit cca 20 000 lidi vcetne nekolika cizincu, celkem to bylo skoro 2 miliony [nikdo presne nevi]. Byli jsme se podivat v muzeum genocidy S-21, ktere vzniklo na miste puvodni skoly. Ve ctyrech budovach rudi Khmerove mucili byvale pohlavary, dokotory, ucitele, pravniky, zeny s detmi... Potom je odvazeli na tzv. Killing Fields, masove hroby, asi 12 km za mesto. I tam jsme dneska vyrazili. Podivana opravdu strasliva. Navic tento hromadny hrob je jen jeden z asi 70 odkrytych po cele zemi, plno jich je jeste skryto. Po tragediich jsme se sli podivat na Kralovsky palac a Stribrnou pagodu a zlepsili jsme si naladu :] Zdobene palace, nadherna vyzdoba, orchideje v kvetinacich a kvetouci stromy, kraaasa!... Kousek u palace je pobrezi reky, kde prodavaji kvanta krasnych bilych a ruzovych lotosu, proste nadhera :] Nakonec jsme jeste zaskocili do supermarketu, abychom obhledli, jak se jmenuje vsechno to ovoce, ktere vidame na trzich, a abychom nakoupili nejaky proviant na zitrejsi cestu. Do mesta Sen Monorom, kam se chceme dostat, nejezdi zadne autobusy, tak se jen priblizime, jak to jen pujde, a na miste uvidime. Kdyz nebude sance se na jihovychod dostat [v obdobi destu, coz je ted, to nekdy nejde], prespime a druhy den vyrazime na sever. Tot pro dnesek vse :]

Angkorskych chrmu jsme se uz nabazili dost, tak si kupujeme listek na lod a vydvame se smer hlavni mesto Phnom Penh. V 6.30 stepujeme na predem domluvenem miste, kam zanedlouho prijizdi sberna dodavka smer pristav. Uz je plna, kdyz se do ni vmackavame, ale smich prejde, kdyz k nam na dalsi zastavce natlacej jeste 3 americky hrosiky. V aute pro cca 11 lidi se nas natrasa 18. uz horsi cesta projizdi mezi chatrcemi, az konecne spatrime jezero Tonle Sap. Klidne bych rekl more, voda az k obzoru, no s nasim Machacem se to neda srovnat. Shazujeme batohy ze strechy a jdeme prez molo na lod. Nasledujeme nekolik turistu a sedame si na plechovou strechu. Po chvili odrazime od brehu a svistime si to s vetrem o zavod. Lod rozrazi ostruvky vodnich rostlin a my se kochame plovoucimi vesnicemi po obou stranach. Domky jsou na kulech asi 2m nad vodni hladinou a mezi nimi se pohybuji lide v slamacich na lodkach. Dokonce vidime celou skolu na kulech, to by clovek neveril, kde vsude se da bydlet a zit. Za cca pet a pul hodiny dorazime do pristavu v Phnom Penhu. Nestacime se vzpamatovat a uz po nas jdou tuktukari. Jednomu podlehneme a za 1$ nas odvazi prelidnenymi ulickami do hostelu. Na pokoji si nechavame bagaz a vyrazime do mesta. Kam se hrabe Bangkok, tohle je teprve blazinec. Auta, motorky, kola a tuktuky. Vsichni do toho troubej jak pominuti, jezdej v protismeru a do toho celkem smrad smogu. Dorazime na velkou mestskou trznici, kde si po celem dni davame smes krevet a zeleniny s ryzi...snad to prezijeme bez ujmy. Jdeme si zjistit info na spinavy autobusak a pomalu se kolem kralovskeho palace a "klidnejsimi" postranimi ulickami vracime na vykachlickovany pokoj ... bez oken. Celkem deprese a uz se tesime na zitra ven a pak hura pryc z tohodle blazince.

V 9.30 nas odvazi celkem luxusni bus z Bangkoku do Kambodzi. Trochu jsme se cestou dospali, protoze noc v hostelu byla rusna. Diskoska pod oknem spouperila s vetrakem, kdo nas bude vice rusit v upocenem spanku.

Prilet do Bangkoku prijemne prekvapil, narozdil od blitek na kijevskych zachodech, byly ty bangkokske vyzdobeny orchidejemi. Nasledovaly zmatky na letisti, jak se dostat z do mesta? Navic, docela sok, kdyz ve 4 rano bylo 26º a vlhkost, jak u dedy ve skleniku. Verka pobavila, komentujic palmy lemujici ulici: "jeeee, to je jak ve Varech na kolonade."

Tak krize vystrčila růžky a trošku šťouchla i do mě a mýho života. Tím teda nemyslím to, že se na mě můj zaměstnavatel ... byl tak hodnej, dal mi dva měsíce pokoj a 5 platů, abych se tam už neukazova (dik woe), ale myslím tím tu zasr... angínu, nebo co me to rozežírá můj prokouřenej krček. Už tejden se svíjím v bolestech a ne a ne to skončit, fakt peklo. Asi to bude očistec za kalbu která souvisela s prvním koncertem naší kapely Pro peníze všechno, která se věnuje povětšinou pivní tématice a tak si to moje tělo přebralo po svým a takhle mě vytrestalo. Fakt bych chtěl poděkovat všem co na tento dýchánek dorazili ať už cíleně nebo náhodou a podpořili naši neumělou hru...dííík!! Teď už jen doufat, že se dám pořádně do kupy a Věrka to ode mne nechytne, než odjedeme na kýžený výlet do Kambodži. Pár fotek z koncertu...

koncert Radiohead minuly tyden plyne moji hlavou vlnama jiz uklidnene reky, kdy pereje byly uspesne splaveny, meandry proklickovany, mirne vlnky oplachly kameny, ktere jsou casem rozdrceny a nasledne zakulaceny proudem v oblazky takove, ktere jsou u pramene nebo v tunich, jejichz zblunkani zastavi jen tenky led, ktery me neudrzi, prolomi se a studena voda naplni usi nos usta oci ...