Jsem člověk už od přírody líný, tak mi některé věci trochu dýl trvají. Ale držím slovo a dávám pár fotek z letního výletu na Malou Fatru. Navštívili jsme tenkrát okolí Těrchové, vylezlil na Velký Rozsutec a prošmejdili okolí. No hele...

mirka - radka - kafka ...

Je to tak rok, co britští původně ninjatuneovští The Herbaliser vydali novou desku. Nadšení, které jsem cejtil na počátku postupně opadalo, ale vždyť to tvrdili sami, když desku nazvali Same as it never was. A měli pravdu - směs funku, líbivého zvuku a scratchů tu už byla tolikrát a v provedení tolika kapel, že se to snadno zamění a postupem času začne nudit. Nechci bejt příliš kritický, protože kapelu znám a poslouchám už docela dlouho, hudebníci (dnes již solidní fotříci) jsou to znamenití a prostě to uměj. Co naplat, když jejich koncert proběhl v přeplněném Lucerna music baru, jehož zuková "aparatura" snažení kapely naprosto zmařila. Ale i přesto jsem se bavil...
Pro dokreslení atmosféry jsem našel pár fotek tady.

nuda v sihanoukville
Nudime se, tak vymejslime blbiny. Verka snedla nozicku a ja dve nozicky a kousek telicka z kobylky :)

sihanoukville
Uspesne jsme dorazili dodavkou, ktera nas vyzvedla primo u guesthousu do mista nasi posledni zastavky - primorskeho Sihanoukville. Mesto je to vyhlasene jak mezi Kambodzany, tak mezi cizinci hlavne diky pisecnym plazim... Protoze jsme meli radeji jeden den rezervu, ktera nakonec nebude potreba, budeme se tu slunit a travit cas az do 2.11., kdy se presuneme do Bangkoku. Dokonce jede primy autobus, sice pres deset hodin, ale az na misto. Oproti pruvodci je proste vsechno jinak a Kambodza je mnohem dal. A co ted delame? Popravde trosku se nudime...:] Dneska rano jsme jeli do mesta na trh koupit mi zabky, protoze me opusteji boty. Honza si koupil taky jedny a pak jsme jako spravne vymodeni plazovi lidi vyrazili chytat bronz. Lehli jsme na prvni lehatka, dali jsme si k obedu smes krevet, olihni a ryb [po mesici hranolky, lahoda :]] a pak uz se jen otaceli nekdy po smeru hodinovych rucicek, nekdy proti :]. Obcas jsme to prolozili smocenim v teplem Golfskem zalivu mezi oblecenymi Kambodzany [ano, ani u more se nesvlekaji do plavek, nekteri maji dokonce mikiny s koziskem, my jsme pro ne velci exoti a dokonce jsme pristihli jednoho Kambodzana, jak si me tajne foti]. Po setmeni jsme obesli nejblizsi okoli bungalovu, ve kterych bydlime [jde se po silnici a hotel strida hotel, restaurace restauraci...] Zitra a pozitri to bude vypadat asi stejne. Jooo, a dekujeme za vsechny prispevky - radi to cteme :]

okoli Kampotu
V 5 zacne kokrhat kohout a ja od te doby nezaberu. Pak se nas bude snazit pruvodce Liska [podoba s nasim hercem] nekolikrat zabit. Ale pekne poporade... :] 1. Dovezl nas do ohromnych krasovych jeskyni, kde nas nechal napospas zvidavym neposednym detem. Ty nas tahaly kluzkymi chidbami a splhaly s nami po mokrych stenach nad bezednymi strzemi. Jisteni jsme byli pouze lijanami visicimi odnekud zeshora z korun stromu, kde se nam chechtaly opice. K tomu vsemu jsme celili utokum netopyru. Pak jeste slonu, krav, krokodylu a zelv - nastesti jen kamennych utvorenych vodou a vapencem. 2. Zbesilou jizdou na motorce nas prevezl k chramu, kde se konala jaksi pout. Za drobny peniz, kdy nam pozehnali a pokusili se o spolecnou modlitbu, nas zavedli do ohromneho stanu ke stolu, kde hodovaly davy lidi. Posadili nas k dalsim 4 teenagerum a cpali nas vsim na stole. Prazene rybicky, curry omacka s rybou a kokosovym mlekem, polevka z holoubat a spousta dalsich dobrutek, u kterych ani nevim, z ceho byly a snad ani radsi nechci vedet. 3. Lisku po tomto vytecnem obzerstvi nenapadlo nic jineho nez mne unest a zavlect na ruske kolo. Kdyby vic fouklo, tak se cela svarena konstrukce zajiste slozi, ale Kambodzane na atrakci pohanene motorem z torza auta dokazou narvat asi 40-50 lidi. Doma nikdy [!] na takovyhle blbosti nelezu, tak nevi, co to do me vjelo. Muj obed malem spatril svetlo sveta znovu. 4. Po pozorovani pruvodu kolem chramu vyprsel cas vyletu a tak jsme se vraceli do Kampotu. To by ale nebyl nas Liska, aby prudce nestrhnul riditka na polni cestu a nezakricel "SWIMMING". A jelo se koupat. Po vzoru mistnich jsem zahucel do vod prehrady v obleceni. Verka se nam jen smala ze brehu, jak celi promaceni skotacime v pulmetrove hloubce.

Narodni park Bokor
Diky mymu povalovani nasedame pozde do terenni Toyoty, kde na nas ceka nas pruvodce a 2 Britove s 1 Britkou, ktere rikame Kacena [Katherine]. Za mestem odbocujeme na znacne ponicenou cestu. Z ni musime sjet a pokracovat potokem, protoze diry jsou fakt mega. V Kambodze chapu pouziti velkych terennich aut na rozdil od Cech, kde temito snad opravdu jezdi jen panove, co si potrebuji kompenzovat chatrny vzrust jejich prirozeni. Doskaceme na planinu a dal uz pokracujeme pesky. Zastavujeme se pouze u vstupu do narodniho parku, kde vyrizujeme formality a je nam prirazen samopalem ozbrojeny strazce. Cesticka zacina prudce stoupat, jen co se vnori do pralesa. Pekne to klouze, z nas lije, vzduch je tezky, horky a vlhky. No parada, takhle pujdeme jeste 2.5 hodiny nahoru a srejna cesta nas ceka zpet. Nastesti se zastavujeme u chladiveho vodopadu. Po zivotadarnem osvezeni stoupame mezi lijanami, obrimi stromy vzhuru. Kolem nas vriskaji ptaci a poletuji velikansti motyli. Nebyt toho dusna, tak to je krasny :] Vyskrabali jsme se na sirokou cestu, ktera se za par let zmeni v silnici. Ted je z casti neprujezdna, proto si turiste priplaceji za vyse uvedeny track. Prijizdi pro nas osobak - rozhrkana Toyota [buh vi, jak se sem dostala :]] a 6 se nas do ni nasklada jedna basen. Pomalinku se dohrkame k byvalemu kralovskemu letnimu sidlu a pokracujeme asi hodinu dal na vrsek pohori. Dorazime k "mestu duchu". Stoji tu kostel, hotel, kasino a nekolik zricenin domku. Vse opustene, zchatrale a porostle cervenym lisejnikem. Poprve byly tyto budovy opusteny za 2. svetove valky, podruhe pri sarvatkach Vietnamcu a Rudych Khmeru. Nas pruvodce nas seznamuje s chmurnou historii a odvazi i na misto, kde fanaticti komuniste shazovali lidi z utesu do ohromne hloubky s dzungli kdesi dole v mlze pod nami. Za dob fungovani kasina byl utes hojne vyuzivan take nestastniky, co zbankrotovali. I v dnesni dobe vsak zde skacou milenci, jimz rodiny nepovoli snatek. Pokracujeme na staveniste, kde do 15ti let vyroste ohromny 5ti hvezdickovy hotel s mohutnym zazemim, 650ti pokoji a golfovym hristem. Chcete-li zazit genius loci, navstivte Bokor vcas!

Autobusem jsme prijeli do mesta Kampot, ubytovali se a rovnou vyrazili s klukem, co pracuje pro guesthouse na motorce na vylet. Zrovna jsme se vratili, tak musim zazitky z teto duchovne-agroturisticke vypravy zaznamenat. Nejdriv jsme vyrazili za mesto po typickych vymolovitych cervenych kambodzskych cestach az k Pyramid mountain (Pyramidova hora). V nejvetsim horku (cca 30 °C) a pekelnym vlhku jsme se jali stoupat na kuzelovitou horu sopecneho puvodu. Na jejim vrcholu ve stinu papayovych palmicek stal plechovy pristresek, ve kterem zila svata zena (84 let). Toho casu lezela v posteli, nemocna chrchlala a cosi zvatlala. Jinak 3x denne schazi z hory, obchazi lidi, kterym zehna, modli se s nimi, vyhani duchy z jejich obydli. Obcas lide stoupaji do ohromnyho krpalu za ni. Obhlidli jsme jeji pristresek, svatou jeskyni, pojedli papaju a zacali sestupovat. Po ceste zpet jsme zastavovali a dozvedeli se spoustu zajimavych veci. Ryze se pestuje 4 mesice (v pripade zaplav je tu k dispozici dvoumesicni rychlokvaska), pivo se vyrabi ze susenych plodu palmy, taky jsme si osvetlili vyrobu cukru z cukrove palmy. Verka dala skoleni o komunizmu v CSSR a typek naopak poucil nas o rezimu Rudych Khmeru. Spestrenim na zaver byla zastavka v hospudce u cesty, kde prave probihaly souboje rybicek :) Kolem stolu s lahvi se dvema rybkami sedel hloucek lidi, kteri sazeli na sve favority. Prohraje rybka, jez zacne utikat pred silnejsi. Jen zridkakdy je ryba zabita. Majitel hospudky a zaroven vitezne rybicky se nam nakonec pochlubil svou "staji". Velice poucne a zabavne :)